Akihabara.cz


Autor Téma: Seriál: Tradiční asijské hudební nástroje XI  (Přečteno 538 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Online matenrou

  • Moderátor
  • Sledovač
  • ******
  • Příspěvků: 89
  • Karma: +10/-0
  • Pohlaví: Ženské
    • Zobrazit profil
Seriál: Tradiční asijské hudební nástroje XI
« kdy: 02. Květen 2017 - 02:07:30 »
Další díl bych ráda věnovala mandolínám (někdy najdete označení loutny nebo kytary). Ty východoasijské mají hlavní původ v Číně a také se jim říká moon guitars (měsíční kytary). Měsíční díky tvaru těla a kytary podle způsobu hry.

Čína
V Číně jsou tři hlavní nástroje ruan, yueqin a qinqin.
Ruan
Ruan má více jak 2000 letou historii, ale opravdu vznikl za dynastií Qin a Han (25- 250 n. l.) a měl stejný původ jako lutna pipa (díl VIII). Dříve se mu říkalo qin-pipa, později ruan xian podle mistra Ruan Xian. Pak se pojmenování zkrátilo na ruan. A zatímco pipa se dál vyvíjela, ruan nepodstoupil tak výrazným změnám.
Tělo ruan gongming xiang je tvořeno dvěma kruhovými deskami z měkčího dřeva (paulovnie), boky jsou z tvrdšího dřeva barveného na černo. V přední straně jsou 2 rezonanční otvory (yin kong), které mají tvar kruhu, písmene s nebo ptáků. Na krku (qin jing) je hmatník (zhi ban) s pražci (pin). Pražců bylo dříve jen 8, později 12, 13 a moderní verze mají i 24, ty se vyrábějí z bambusu nebo dnes i z plastu. Ořech shankou (místo, kde krk přechází v hlavu) je z kostí, slonoviny nebo plastu. Hlava (qin tou) z tvrdšího dřeva jilmu, lípy, palisandru nebo santalu je vždy zdobená dekorem ruyi (z kosti, dřeva nebo slonoviny) a nachází se v ní ladící mechanika (xian zhou xiang) se 4 kolíky (qin shuan) z rohů nebo dřeva. Ty ladí struny (xian), které jsou z hedvábí a nyní i často kovové. Na těle struny podpírá bambusový můstek (qin ma) a jsou uchyceny v dřevěné části fu xian. Struny se ladí v D A d a/ C G d a pro bass a G d a d'/ G d a e' pro tenor. Zvuk obsáhne celou oktávu. Na ruan se hraje trsátkem z rohoviny (dnes i plastovými) a na verzi laruan smyčcem. Nástroj existuje v různých velikostech (standardní je okolo 70 cm na výšku, 30 cm na délku a 10 cn na šířku, váha kolem 4 kg) jako gaoyinruan (sopran), xiaoruan (alt), zhongruan (tenor), daruan (bas) a diyinruan (kontrabas).
Ruan našel uplatnění v čínské opeře i v lidové tvorbě a cena se pohybuje mezi 3 000 a 10 000 Kč.

Yueqin (yueh qin, yue chin)
Jeho jméno doslova znamená měsíční nástroj a vlastní verze mají i ostatní východoasijské státy, například Korea a její wolgeum.
Nástroj se vyvinul z ruan za dynastie Jin (266- 420 n.l.) a následně se rozšířil po dalších zemích.
Tělo yueqin je stejně jako u ruan kulaté a tvořené ze dvou desek měkčího dřeva (paulovnie), boky z tvrdšího. Oproti ruan je nástroj užší a jeho krk z tvrdšího dřeva je o dost kratší. Pražce jsou z bambusu a může jich být i 17. Yueqin má 4 struny z hedvábí, nylonu nebo kovu. Moderní verze jsou 3 strunné, ty 4 strunné mají občas struny v páru. Hlavu z ebenu, palisandru nebo santalu zdobí dekor ruyi z kosti, kovu nebo dřeva. Struny na těle upíná dřevěný můstek. Jen u některých nástrojů je pod ním malý rezonanční otvor, ale většinou je yueqin bez rezonančního otvoru. Velikost je zhruba 60x37X5 cm a váha až 6 kg.
Nástroj se ladí v g d' g' d'' a zahrajete na něj oktávu. Na hru se používá trsátko.
Jeho zvuk je hlavně v opeře jing xi. Koupíte ho za cenu v rozmezí 4 000- 10 000 Kč.
Xianzi, kuzhu, sixian
Jsou označení pro yueqin čínské menšiny Yi. Jejich nástroje mají různý vzhled, počet strun i různé rezonanční otvory. Délka je kolem 70 cm, šíře pak i 50 cm.
Tchajwanský yueqin
Yueqin z Tchaj-wanu je kombinací několika různých nástrojů, má kulaté tělo jako yueqin, krk s pražci jako loutna pipa, hlavu jako sanxian, velikost ruan a oproti čínským nástrojům se nebarví na černo. Tělo je z měkčího dřeva, krk a hlava jsou ze dvou kusů tvrdého dřeva. Na pražce se používá bambus a první 4 na krku mají trojúhelníkový tvar. Nástroj má malý rezonanční otvor pod úchytem strun. Struny (nyní hlavně nylonové) jsou většinou 2 (zřídka i 3) a ladí se v d a'. Na nástroj se hraje prsty nebo trsátkem a je oblíbený na tchajwanských školách.

Qinqin
Je mandolína, která byla vyvinuta z ruan. Tělo z měkkého dřeva má různé tvary jako kulaté, osmistrany i ve tvaru květu s 6 listy (meihuaqin). Moderní vypadají i jako banjo nebo kytara a jsou potaženy kůží z krajty. Krk je oproti ruan tenčí a delší, standardně má 12 vysokých pražců. Nylonové struny jsou 3 a na těle je může podpírat pohyblivý můstek. Velikost je okolo 80x27x7 cm, váha asi 2 kg. Ladí se v D A d a dá se na něj zahrát 1 oktáva. Na hru se používá i kytarové trsátko.

Japonsko
Gekkin
Gekkin je japonská verze yueqin, který se do Japonska dostal někdy v 17. - 18. století. Jeho tělo je z měkkého dřeva, ostatní části z tvrdého, pražce pak z bambusu, slonoviny nebo kostí. Krk je zasunut do těla. Nástroj má 4 (občas 3) hedvábné struny. Velikost gekkin je asi 70x37x8 cm. Ladí se v A3 D4 D4 D5 a hraje se na něj malým trsátkem ze slonoviny nebo želvoviny. Trsátko má podobu jehly.
Jedním z nejznámějších hráčů byl mistr Nagahara. V Japonsku ale nástroj tak velké oblibě nepropadl.

Vietnam
Dan nguyet (dan kim, dan- nástroj, nguyet- měsíc)
Dan nguyet se vyvinul z čínských nástrojů ruan i yueqin někdy v 11. století. Dan nguyet má delší krk a jen 2 struny, ty jsou z hedvábí, nylonu nebo vlasce. Tělo je z měkkého dřeva, měří asi 35 cm. Zbytek nástroje tvoří tvrdé dřevo. Krk je zasazen do těla a je něm 10 pražců z tvrdého dřeva nebo bambusu. Hlava je z jednoho kusu a má sice 4 otvory pro ladící kolíky, ale používají se jen 2. Nástroj je bez rezonančních otvorů a jeho velikost je 100x37x6 cm. Struny se ladí v G-C1 nebo D1 G1. Vietnamci více hrají prsty. Popřípadě používají plastové nebo želvovinové trsátko. Nástroj je populární v opeře Cai Luong a významnými sólisty jsou Xuan Khai, Tran Luan a Xuan Ba. Cena dan nguyet je v přepočtu kolem 5 000 Kč.

Dan sen
Dan sen vznikl z čínského qinqin. Tělo je také ve tvaru květu, ale vietnamská verze má jen 2 struny. Krk je dlouhý 70 cm. Nástroj má často 17 vysokých pražců. Dan sen je menší než dan nguyet a velikost je 90x28x5 cm. Dan sen se používá především v jižním Vietnamu, hlavně v opeře Cai Luong v dramatech Hat Boi, Tuong.

Dan doan (dan nhat, dan tau)
Dan doan se vyvinul z čínského yueqin. Jeho tělo je z měkkého dřeva, na krku, který je zasazen do těla, jsou pražce z bambusu. Nástroj má 4 (občas jen 3) struny. Je bez rezonančních otvorů a velikost je okolo 60x36x5 cm. Vietnamci pro hru používají trsátka.

Měsíční mandolínu můžete vidět v animé Yokohama Kaidashi Kikou: Quiet Contry Cafe, ruan pak v čínském filmu Love In Disguise (2010). Na tyto nástroje hrají v hudebních skupinách, z Číny to jsou Singularity Band, Hong Kong Chinese Orchestra, Shanghai Chinese Orchestra, ViVA Girls, rockovější Shanren, Chiren nebo občas i Second Hand Rose, z Tchajwanu je mají A Moving Sound a Musou Band, v Kanadě působící čínské hudebnice z Red Chamber a z Vietnamu Phong Nguyen Ensemble. Zvuk těchto mandolín pak dokresluje tvorbu například Guo Brothers, Phoenix Legend, Tang Dynasty, Shangren nebo Jay Chou.

https://www.youtube.com/watch?v=kHkd9cnfGns   
https://www.youtube.com/watch?v=TdMnS7_vq80
https://www.youtube.com/watch?v=a1WXiHMOmuY
https://www.youtube.com/watch?v=FVUFV_RXMTk
https://www.youtube.com/watch?v=mliAIGPHM4U
https://www.youtube.com/watch?v=XvC57OEkNgc




     
« Poslední změna: 02. Květen 2017 - 02:12:58 od matenrou »

Online matenrou

  • Moderátor
  • Sledovač
  • ******
  • Příspěvků: 89
  • Karma: +10/-0
  • Pohlaví: Ženské
    • Zobrazit profil
Re:Seriál: Tradiční asijské hudební nástroje XI
« Odpověď #1 kdy: 02. Květen 2017 - 02:12:08 »
Ještě několik obrázků.

Offline Buceknew

  • Otaku
  • ***
  • Příspěvků: 137
  • Karma: +16/-5
  • Pohlaví: Mužské
    • Zobrazit profil
Re:Seriál: Tradiční asijské hudební nástroje XI
« Odpověď #2 kdy: 02. Květen 2017 - 11:23:38 »
Díky za další super článek!!! Tento mi byl milejší i díky mé lásce ke kytarám a podobným nástrojům. ;)