Akihabara.cz


Autor Téma: Seriál: Tradiční asijské hudební nástroje XII  (Přečteno 416 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Offline matenrou

  • Moderátor
  • Sledovač
  • ******
  • Příspěvků: 86
  • Karma: +10/-0
  • Pohlaví: Ženské
    • Zobrazit profil
Seriál: Tradiční asijské hudební nástroje XII
« kdy: 06. Květen 2017 - 02:55:04 »
Další epizoda tohoto seriálu bude o hudbě a nástrojích japonského etnika Ainu.

Ainu (Ezo, Aynu, Ebisu, Emishi; Ainu znamená člověk)
Ainu jsou původními obyvateli Japonska. Jsou braní jako potomci lidí Džómon, ale vědci se přesně nedokáží shodnout, jestli patří k nim nebo k jiným národům. Ainu dnes žijí hlavně na ostrově Hokkaidó, Sachalinu, Kurilských ostrovech a Kamčatce. V Japonsku jich je podle oficiálních čísel kolem 30 000. Jejich život byl vždy úzce spjat s přírodou a jejich náboženství je založené na víře, že vše má svou duši nebo božstvo kamui. Zajímavostí je, že se ženy dříve nechávaly tetovat kolem úst, dále jsou Ainu výteční nožíři a jejich nože makiri, bývaly proslulé. Byli výborní lovci, používali hlavně luky a za zabitá zvířata se modlili a zpívali jejich duším. Nejen tyto písně ale mnohé další zpěvy a hudba jako taková naplňovala celý jejich život.
Hudba Ainu má několik podob a bývá doprovázená tanci. Charakteristický je i zpěv rekuhkara. Jde o hrdelní zpěv podobný mongolskému khoomei. Hlavními zpěvy pak jsou yukar, upopo, ihunke a sinotcha.
Yukar
Yukar jsou dlouhé epické písně typu monologů. Jsou to často příběhy a předává se jimi tradice, moudrost i historie o lidu Ainu.
Upopo
To jsou každodenní písně a až tolik se u nich nepoužívají hudební nástroje. Upopo jsou modlitby při pracích, nebo se dají přirovnat k rituálním písním, například tanec s lukem kurimse, který se praktikoval před lovem.
Ihunke
Dalšími písněmi jsou ukolébavky ihunke nebo iyonnonkka, ve kterých se používá falset a zvláštní mručení.
Sinochta
Čtvrtou skupinou jsou písně sinochta (yaisama) zpívané jednou osobou. Jsou to zpěvy o všedních pocitech jako láska, štěstí nebo smutek.
Ainu si pro svou hudbu vytvořili pár nástrojů. Nejznámější jsou tonkori a mukkuri a nejen tyto nástroje popsal Takeshiro Matsuura ve své manze Ezo.

Tonkori (tunjkuř, dongri, tangara, tokari)
Tonkori podle mnohých patří do skupiny citer, byl vytvořen menšinou Ainu na Sachalinu a brzy se rozšířil po celém území tohoto národa.
Celý nástroj má zpodobňovat ženu- hlava, krk, ramena, torzo a nohy a je zdoben motivy moreu, aiushi a sik. Tělo je vyráběno z jednoho kusu dřeva, většinou jde o smrk ajánský a je asi metr dlouhé. Celý nástroj má velikost okolo 120x10x5 cm. V hlavě jsou ladící kolíky, které upínají 2 - 6 strun. Většina nástrojů je pěti strunná. Struny se vyrábí ze střev, jeleních šlach, žíní, tuleních kůží a nyní i z kovu. Struny na těle podpírají 2 můstky. V těle je rezonanční otvor peso (nebo hankapuy). Struny se ladí v a d' g' c' f' a vybrnkává se na ně oběma rukama. Dá se na něj zahrát 5 - 6 not, tedy ani jedna celá oktáva. Při hře se takzvaně rozeznívají vibrace ženy a dřív to byl hlavně šamanský nástroj.
V první polovině 20. století se tonkori téměř už nepoužívalo a až po roce 1970 ho pro svět znovuobjevil Oki Kano.   

Mukkuri  
Mukkuri je brumle, vytvořená lidem Ainu. Vyrábí se z bambusu, je to plátek asi 10x2 cm velký, ve kterém je pružný jazýček, za který se tahá provázkem. Hráči drží mukkuri před ústy, ve kterých se vytváří zvuk. Různým otvíráním a zavíráním rtů se mění intenzita. Na mukkuri dříve hrály převážně ženy, příkladem je asi nejznámější hráčka Umeko Andou.

Kaco (senisteh)
Kaco je bubínek nebo tamburína různých velikostí. Rám je ze dřeva, blána je z kůže jelena kabara. Používal se hlavně při šamanských rituálech.

Dechové nástroje
Mezi ně patří 2 nástroje. Jedním je roh z točitých rohů buvolů nebo jelenovitých. Druhým je cirekekuttar (pehkutu). Jedná se o dlouhé tvrdé stéblo vysokých trav, do kterého se foukalo. Popisují ho jako didgeridoo.

Pararayki
Pararayki je Ainu verze ruské balalajky. Nástroj má trojúhelníkový tvar a 3 struny. Na pararayki hrají hlavně Ainu z ruských ostrovů.

Ainu začali používat i nástroje jiných národů, například housle morin khuur, erhu, bambusové flétny nebo i shamisen, ale to už je jiné téma.

Z mang, kde se objevují tyto nástroje nebo Ainu jako takoví, to jsou Golden Kamui, Kamui Den, Brave Dan (Yuusha Dan), Shumari. K Ainu patří Nakoruru ze Samurai Spirits, Horohoro a Usui Horokeu ze Shaman King nebo Akarupa a Ryuuta z Yuki's Sun (Yuki No Taiyou).
Hlavním animé o Ainu se jmenuje Ninpuu Kamui Gaiden (1969), dále to jsou postavy Okuru ze Samurai Champloo a Jiro z The Dagger Of Kamui. Princ Ashitaka a jeho lid z animé Mononoke Hime vychází z atributů lidu Ainu a Ainu se objevili i ve Fullmetal Alchemist.
Z filmů jmenuji především Kamui Gaiden (Kamui The Lone Ninja; 2009).

Z hudby bych jmenovala hráčky na tonkori Mina Sakai, Koji Yuki, především pak Nishihara Ume (1901- 1977), která byla poslední ze starých zpěvaček a hráček na tonkori, dále pak Umeko Ando (1932- 2004), přední zpěvačka písní upopo a hráčka na mukkuri, která často spolupracovala s Oki Kano. Další hráčkou na mukkuri je Magane Aki (narozena v roce 1993). Ale nejvýznamnější osobou je již zmíněný Oki Kano (narozen v roce 1957). Oki je po otci Ainu. Ve svých 26 letech našel nástroj tonkori a začal se učit hru a tradiční zpěvy a nyní je tím nejdůležitějším novodobým skladatelem Ainu zpěvů. Jeho hudba je v animé Samurai Champloo a Crows. Se svou skupinou Oki Dub Ainu Band tvoří moderní rock ska kompozice. Další známější skupiny jsou Ainu Art Project, Marewrew nebo Ainu Rebels. Posledně jmenovaní tvořili mix hudby Ainu s hip-hopem a rapem.

https://www.youtube.com/watch?v=uEkNxpUhndk
https://www.youtube.com/watch?v=Dv_N2E9_sJ8
https://www.youtube.com/watch?v=_Cyi2znWj4Y
https://www.youtube.com/watch?v=qJhRtXq30Wk

     

« Poslední změna: 06. Květen 2017 - 03:01:51 od matenrou »

Offline matenrou

  • Moderátor
  • Sledovač
  • ******
  • Příspěvků: 86
  • Karma: +10/-0
  • Pohlaví: Ženské
    • Zobrazit profil
Re:Seriál: Tradiční asijské hudební nástroje XII
« Odpověď #1 kdy: 06. Květen 2017 - 02:58:46 »
Jako obvykle pár obrázků navíc.