Akihabara.cz


Autor Téma: Seriál: Tradiční asijské hudební nástroje XXII  (Přečteno 368 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Offline matenrou

  • Moderátor
  • Otaku
  • ******
  • Karma: +29/-1
Seriál: Tradiční asijské hudební nástroje XXII
« kdy: 09. Červen 2018 - 22:42:15 »
Tento díl bude navazovat na desátý, ve kterém jsem hrubě popsala japonské bubny. Dnes bude řeč o původních čínských.

Čínské bubny mají dlouhou historii. Ty prvotní byly vyráběné z kostí, želvích krunýřů, kůže i kamene. Pak se objevil aligátoří buben, stalo se tak v neolitické Číně  (5500 - 2350 př. n. l., někteří mluví i o dřívějších datech), který už vypadal jako buben. Tělo bylo ze dřeva a jako blána se používala kůže z aligátora. Bubnovalo se na něj při šamanských obřadech a rituálních tancích. Za Dynastie Shang (Zhang, 1600 - 1100 př. n. l.) se objevují nové bubny, později se jim začíná říkat gu. Dnes se slovo gu používá i k všeobecnému pojmenování všech čínských bubnů. Bubny zprvu našly uplatnění ve válečnictví a to ke komunikaci a motivaci válečníků, s tím souvisela i tradiční barva těla bubnu - červená, nejen že symbolizuje štěstí ale i sílu, vůdcovskou roli a armádu jako takovou. Poté bubny pronikly do buddhistických klášterů, na oslavy, na královský dvůr nebo do divadla například do čínské opery jingxi. Z původních válečných bubnů zhangu se proto vytvořilo mnoho verzí lišících se velikostí (ty velké mají více jak dva metry), tvarem i způsobem hry.
V 6. století je z Číny vyvezli do Japonska. Čínské bubny se ale oproti těm japonským liší v několika věcech. Většina japonských bubnů je z jednoho kusu dřeva, čínské jsou často lepeny z několika kusů tvrdých dřev (například moruše) a bývají staženy obručemi jako naše sudy a zatímco v Japonsku se používají z velké části shime-daiko (bubny, které se dají doladit provazy, jež napínají blány), Číňané mají převážně bubny, kde je blána pevně přibitá hřeby. Ale stejně jako Japonci na blány používají kůže hlavně z krav a paličky vyrábí z bambusu nebo ze dřev jako palisandr.
Teď k některým typům. Po válečných bubnech zhangu, které mají různou velikost a vždy leží horizontálně na podstavci, je asi nejznámější tanggu, sálový buben. Má střední velikosti a nyní všestranné využití. Existují dva hlavní druhy: xiao tanggu (menší) a da tanggu (větší). Třetí důležitý typ bubnů je bangu (pan-ku, danipi). Je to malý buben, při hraní je umístěn v podstavci, spodek má 10 cm a vršek 25 cm. Je tvořen pěti různými druhy dřev, jako je pět živlů. Hraje na něj dirigent opery a místo, kde vzniká zvuk, se nazývá guxin (srdce bubnu). Čtvrtý důležitý je jiegu (buben přírody nebo počasí). Vytvořili ho v centrální Asii v oblasti Kucho (4. století n. l.) Nejspíš pochází z indických typů bubnů. Oblíbil si ho císař Xuanzong De Tang (712 - 756 n. l.). Z jiegu asi Japonci stvořili tsuzumi a Korejci janggu. Má tvar podobný přesýpacím hodinám a je jedním z mála, u kterého jsou blány upevněné provazy. Dalším z těch předních bubnů jsou bajiao gu ze severní Číny, vytvořené za Dynastie Qing. Jsou z ebenu a mají tvar osmiúhelníku, 8 stran symbolizuje 8 hlavních světových směrů.
Jednou z velkých skupin bubnů jsou v angličtině tzv. waiste drums, nošené na pásech na ramenou. Jsou často 15 palců (38 cm) velké a těmi nejznámějšími jsou yaogu národa Han nebo větší taipinggu. Hraje se na ně ve skupinách o 10 a více hráčů a při hře se tančí i dost náročná choreografie.
Z dalších bubnů bych jmenovala biangu (ploché bubny), bolang gu, malé bubínky na rukojeti, jsou i hračkami pro děti, dále biqigu, velmi malé bubínky, na které se hraje jednou paličkou, huagu - květinové bubny, jian'gu, menší bubny na více jak metr dlouhém stojanu, podobně vypadají i rituální bubny tao, na které se hraje jako na bolang gu, točením provázků, na jejíchž koncích jsou dřevěné korále, ty dopadají na blány obou stran. Dalšími jsou velké bubny dagu. Sadám 3 -7 bubnů se pak říká paigu.
V Číně je hra na bubny velmi populární a existují i různé soutěže mnohých skupin. Jejich hra dodává rytmus různým tradičním orchestrům jako Hong Kong Chinese Orchestra, Shanghai Chinese Orchestra nebo Singapore Chinese Ochestra.
Z filmů doporučuji skvělé hongkongské drama The Drummer (2007), kde je krom zajímavého příběhu vidět i rozdílný pohled moderního rockového bubeníka na úplně odlišný život tradičních bubeníků. Další dobrý film je The King Of Waist Drum (2009), na typické bubny se hraje v Our Shining Days (2017) , ty válečné nezapomněli ukázat ve filmu Velká čínská zeď (The Great Wall, 2016) a na bubny jian'gu dost neobvyklým způsobem hraje Ziyi Zhang v Klanu létajících dýk (2004).
Cena čínských bubnů a to i těch historických je docela malá, obzvlášť ve srovnání s japonskými taiko. Ty menší a i dost kvalitní se dají sehnat za 3 000 Kč.

https://www.youtube.com/watch?v=fJzM6af8D7E     
https://www.youtube.com/watch?v=IXfB53-D7kY       
https://www.youtube.com/watch?v=fV-66ZoKVjY
https://www.youtube.com/watch?v=p-nmfwQdkeM
https://www.youtube.com/watch?v=mw5U-fup9vw
https://www.youtube.com/watch?v=G_i6B3ioHCE

Offline matenrou

  • Moderátor
  • Otaku
  • ******
  • Karma: +29/-1
Re:Seriál: Tradiční asijské hudební nástroje XXII
« Odpověď #1 kdy: 09. Červen 2018 - 22:45:47 »
Něco navíc.

Offline matenrou

  • Moderátor
  • Otaku
  • ******
  • Karma: +29/-1
Re:Seriál: Tradiční asijské hudební nástroje XXII
« Odpověď #2 kdy: 09. Červen 2018 - 22:47:55 »
Dnes ještě jedna příloha.