Akihabara.cz


Autor Téma: Seriál: Tradiční asijské hudební nástroje XXX  (Přečteno 175 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Offline matenrou

  • Moderátor
  • Otaku
  • ******
  • Karma: +29/-1
Seriál: Tradiční asijské hudební nástroje XXX
« kdy: 29. Září 2018 - 23:38:45 »
Ráda bych následujícími řádky přiblížila hudbu dalšího z východních národů. Tak tedy, vítejte v Koreji!

Korejská hudba 
Korejská tradiční hudba je i dnes  pro Korejce národním pokladem, Korejci na své tradice, ke kterým patří i tradiční zpěvy a tance, nezapomněli, právě naopak. V Koreji najdete snad nejvíc propojení moderních stylů s původní hudbou a nástroji.
Všeobecně vzato se korejská hudba nechala ovlivnit jen jedním národem a to Čínou (o čínské byl mimochodem minulý díl). Při japonské invazi už Japonsko do hluboce zakořeněných stylů a systému tak nezasáhlo. 

Historie
Dějiny korejské hudby nemají přesně stanovený počátek. Kořeny sahají do období před vládou Tří království, kdy zde bylo šamanství, ve kterém byla hudba jednou z nejvyšších forem komunikace s démony, duchy atd., zajímavostí je, že role šamanů patřila spíše ženám, říkalo se jim mudang a hráli i na festivalech, jejich hlavními nástroji byly bubínky, později i gongy a zvonky. V několika hrobech ze 3. a 4. stol. př. n. l. se už našli i píšťaly, dlouhé citery, loutny a flétny, teoretici tím poukazují, že už v té době měla Korea svou palácovou vznešenou hudbu.
Pak přišlo období vlády Tří království (37 př. n. l. - 562 n. l.) a první velký rozkvět korejské kultury. Každé z těchto království přišlo s novými žánry a každé si oblíbilo jiné nástroje. Goguryeo se orientovalo na piri, bipa a geomungo, Baekje bylo jakýmsi mostem mezi Čínou a Japonskem, hudebníci se učili hudbu z Číny, kterou později předávali i Japonsku. V roce 2001 japonský císař Akihito prohlásil, že hudba z Baekje dala vzniknout tradiční hudbě Japonska. Třetí království Silla kladlo důraz na nástroje geomungo, bipa a gayageum. Následná éra pozdější doby Tří království (562 - 935 n. l.) přinesla větší vliv Číny a její dynastie Tang, vyvíjely se školy hudby a buddhismus přinesl nové zpěvy. Z původních šamanských zpěvů se začala tvořit více národní hudba a to hyangak, tangak a aak. Z čínských nástrojů si Korejci stvořili své- hun, ajaeng, saengpyonjong nebo pyeongyong.
Po spojení Koreje a následné vlády dynastie Goryeo (918 - 1392 n. l.) položili Korejci základy některým dalším hudebním stylům. V roce 1145 byla sepsána kniha Samguk Sagi, ve které se mimo jiné zdůraznila úloha citer geomungo a guqin, Korejci tak navázali na tradiční nástroj filosofa Konfucia a i navzdory tomu později nastal velký rozvoj tance a převážně buddhistických rituálů.
Za následné vlády dynastie Joseon (1392 - 1897 n. l.) Korejci vytvořili hned několik důležitých hudeb, např. v 15. stol. chwita, Korea se v té době víc vrátila k myšlenkám Konfucia, vyvinula nové rituály i systém notového zápisu jeonggambo. Přišel s ním Park Yeon (1378 - 1458). Ten také rozdělil hudbu na tři hlavní skupiny aak, dangak a hyangak. Za vlády krále Seongjong (1469 - 1494) byl sepsán Akhak Gwebeom, což je 9 svazků o hudbě a nástrojích. Korejci pak převzali několik dalších nástrojů např. yanggeum. Mimoto v roce 1443 vzniklo písmo hangul a texty se už tolik nepsaly ve znacích hanja, což bylo upravené čínské písmo.
Později vzniklo Korejské císařství (1897 - 1910), kdy začala být Korea pod vlivem, později i tlakem, Japonska, Korejci si ale zachovali svou hudební tvář a místo přebírání japonských stylů vytvořili i něco nového, přišli s novými hudebními variacemi, kterými zdůraznili svou národní příslušnost. Vlivům západu začali podléhat až později, ale to už je éra moderní hudby.

Paleum 
Korejci od Číny zprvu převzali nejen styly, stupnici a nástroje ale i jejich třízení do osmi skupin podle materiálu na výrobu (v Číně tzv. bayin). Korejci přijali jeho hlavní myšlenky a nazvali jej paleum. Můžete se s ním setkat i v Akhak Gwebeom. Korejský systém je následující: kůže - janggu (sever, zima), tykev - saenghwang (severovýchod, předjaří), bambus - daegeum (východ, jaro), dřevo - bak (jihovýchod, období před létem), hedvábí - geomungo (jih, léto), hlína - hun (jihozápad, období před podzimem), kov - jong (západ, podzim), kámen - pyeongyeong (severozápad, období před zimou). Korejci potom přišli s jedním nástrojem, houslemi haegeum, které jsou vyrobeny ze všech materiálů a veškeré zvuky přírody tak spojují do jednoho.
Všemi těmito nástroji tvoří Korejci svou národní hudbu, všeobecně se nazývá gugak a mnozí jí dělí do dvou hlavních skupin, jeongak a minsogak.

Jeongak            
Jeongak neboli pravá hudba, kultivovaná hudba. Někteří tvrdí, že se jedná o samostatný styl, jiní zase mluví o ucelené skupině různých písní. Ať tak či onak, jeho původ se datuje k období mezi pozdějším království Silla (668 - 935) a Goryeo. Vycházel z písní sogak, což bylo spojení tří hlavních proudů: hyangak, dangak a sinak. Její význam byl vyzdvihovám za dynastie Joseon, hrají se v něm jeongga, tzv. pravé písně. Vyznačuje se pomalým tempem, kdy každý tón zní několik sekund, zpěv není moc výrazný, můžete v něm slyšet i kagok - kombinaci mužských a ženských partů. Jeongak se řadil k palácové a ceremoniální hudbě a vyznačoval se myšlením Konfucia, láskou k přírodě a životu.
https://www.youtube.com/watch?v=FfFUtKeWYag 

Dang-ak
Dang-ak byl přijat ve 12. století, říká se mu také tangak, původem je to čínská rituální hudba, která se hrála v Číně za vlády dynastie Tang.

Hyangak
Hyangak vznikl před 1300 lety za vlády Tří království v Silla. Jsou to tradiční lidové tance a zpěvy, hrály je skupiny o 4 strunných a dechových nástrojích jako haegeum nebo piri, později se přidala hra na janggu. Hyangak je hlavně rituální hudba.
https://www.youtube.com/watch?v=TJReX2f8BFI

Aak
Aak vznikl z čínské hudby yayue. V roce 1116 dostal korejský král Yejong od čínského krále Huizong darem asi 400 hudebníků, 500 kostýmů a rituální objekty a tímto darem se položily základy aak. Pro aak a dangak je typické, že se hrají na nástroje vytvořené z původních čínských. Aak i dangak se hrají jen na ceremoniích určených Konfuciovi. Moderní repertoár aak má jen dvě melodické linky, 32 not a asi 4 minuty. Hraje se v něm pomalu.
https://www.youtube.com/watch?v=-rtsuRya4WY
K rituálním písním patří ještě beompae a muar. Beompae jsou buddhistické chorály, které vznikly za období Tří království. Jsou směsí zpěvu a hry na dechové, bicí a strunné nástroje, jsou jednoduché a v porovnání s ostatními docela dlouhé. Zpívá se venku. Muar je původní šamanská hudba. Písně jsou spíš modlitbou.

Minsogak
Je všeobecné označení folkovější hudby, říká se jí také minyo. Je hned několik stylů. Hrají se v sadách rytmů jangdam. Rozděluje je melodie a použité nástroje. Třídily se podle regionů, kde vznikly na dongu, namod a jeju.
Zpěv dongu je docela limitován. Namod je oproti tomu velice muzikální. Z těchto písní vznikly styly jako pansori a sanjo. Poslední jeju, to bylo 1600 písní s jednoduchou unikátní melodií a bohatým textem

Salpuri
Patří k původním šamanským písním a tancům, například se jím vymítalo zlo.
https://www.youtube.com/watch?v=ubRo6V4aUc8

Pansori
(pan - opera, sori - zpěv)
Pansori vzniklo v 17. století a prvními interprety byli šamani a pouliční zpěváci. V 19. století nastal zlatý věk pansori a do dramatických zpěvů přešla i komedie. Pansori je nazýván jako korejská opera, jsou to dlouhé písně, hraje je jeden hudebník (bubeník) a zpívá jedna osoba. Jsou to cykly, nazývají se madang a z původních 12 se dnes zpívá jen 5. V pansori je chang (zpěv), sasol (vyprávění) a pallim (dramatická gesta). Rytmika tzv. changdam je různá. Zpívá se falsetem. Je dodržováno 5 elementů - jo (melodie), changdam (rytmus), buchimsae (kombinace řeči a zpěvu), je (ideologie pansori) a oblečení hanbok. V roce 2003 se pansori stalo součástí UNESCO.
https://www.youtube.com/watch?v=ZU0mewGnTQQ

Sanjo
Sanjo je rychlá hudba bez pauz. Jsou v ní obvyklé i náhlé změny melodií a rytmů. Typickými nástroji jsou bubny, obzvlášť janggu, gayageum, ajaeng, geomungo, daegeum, haegeum, piri, taepyeongso a danso. Hudba sanjo je postavena hlavně na nástrojích, je to poměrně nový styl, vytvořil jej roku 1890 Kim Chang-Jo.
https://www.youtube.com/watch?v=l07AsF8U4B8

Sinawi
(Shinawi) Sinawi jinak zvaný shinbanggok (duchovní hudba) vychází ze šamanských ženských písní. Sinawi je hlavní hudbou, která se hraje na regionálních ceremoniích zvaných kut. Hudba sinawi nemá pevný řád a hodně se v ní improvizuje. Hraje se na flétny, haegeum, daegeum, janggu, buk a dnes i na gayageum a geomungo.
https://www.youtube.com/watch?v=QcqEzU7RiUw

Arirang
Arirang je 3600 variací a 60 verzí jedné písně, je to neoficiální hymna Koreje. Arirang vznikl před více jak 600 lety v oblasti Jeongseon. Prvně byl popsaný v roce 1756 a je zapsán v UNESCO ve dvou podobách Jižní a Severní Koreje. Během japonské invaze se stal protestsongem.
https://www.youtube.com/watch?v=f99tZQ8XtGM
https://www.youtube.com/watch?v=vwc5zTayVJw 

Pungmul
Pungmul vzešel z písní nongak za dynastie Joseon. Nongak byly šamanské písně, které se tančily v kruhu venku. I pungmul se tančí venku v kruhových formacích. Hudba je založena na zpěvu a bicích jako buk, janggu, gongy jing a kkwaenggwari. Později se přidaly dechové nástroje jako taepyeongso a nabal. Tančí se v maskách a s akrobatickými prvky. Hudba i tanec mají hovořit k srdci. Bubny totiž mají připomínat tlukot srdce a sama hudba je pak harmonií přírody a lidí. V roce 1978 se z něj zrodil nový styl samul nori, který je čistě bubenický, oproti pungmul se hraje v menších skupinách uvnitř. Pro pungmul je typické oblečení sashes a vlajka, má 5 barev folkové hudby, které znázorňují světové strany, zvířata i živel. Sever hyunmu (nahoře, želva, voda, zima, vzadu černá, vpředu bílá), západ baekho (bílý tygr, kov, podzim, vzadu bílá, vepředu žlutá), centrum deungsa (had, země, pán všech období, vpředu žlutá, vzadu oranžová nebo červená), východ cheongryong (modrý drak, dřevo, jaro, vepředu modrá nebo zelená, vzadu černá) a jih jujak (čínský fénix, oheň, léto, vepředu oranžová nebo červená, vzadu modrá nebo zelená).


Offline matenrou

  • Moderátor
  • Otaku
  • ******
  • Karma: +29/-1
Re:Seriál: Tradiční asijské hudební nástroje XXX
« Odpověď #1 kdy: 29. Září 2018 - 23:56:38 »
Korejské divadlo
Korejské divadlo vycházelo ze šamanských a rituálních písní, do začátku 20. století se dalo spíš charakterizovat jako představení různých pásem obsahující tanec, zpěv, hru na nástroje. Hry a dramata, jak je známe z Řecka, se pořádně objevily až v posledních 100 letech. V korejském divadle se často hrají 2 typy vystoupení, pansori a talchum. Talchum je tanec s dřevěnými maskami, víc se v něm mluví než zpívá. Korejské divadlo se do 19,. st0loetí hrálo jen venku.

Chwita
O hudbě chwita jsem se už zmiňovala, ale znovu připomenu nejdůležitější fakta. Chwita (dech a úhoz) se začala tvořit za Goguryeo jako vojenská hudba a úcta králi, v období Joseon byl ustanoven její oficiální vznik. Hudbu diriguje deungchae (gilgunak). Chwita (také daechwita, velká chwita) má v repertoáru 5 částí. Hraje se při ní na jing, janggu, jabara, buk, nabal, nagak, taepyeongso i ulla. 
https://www.youtube.com/watch?v=k3tNII_8FOE 

Tyto všechny žánry a několik dalších méně používaných tvoří korejskou hudbu, ve které se snoubí elegance s lidovostí, klid i živelnost, prostý šamanismus s propracovaností pozdějších rituálů, modlitby za zesnulé i oslava života va i když je korejská hudba mnohasetletou tradicí, je to tradice, která žije, Korejci se k ní hrdě hlásí, posouvají a vyvíjí jí dál a to jak na jihu tak i na severu.