Akihabara.cz


Autor Téma: Seriál: Tradiční asijské hudební nástroje XIV  (Přečteno 446 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Offline matenrou

  • Moderátor
  • Sledovač
  • ******
  • Příspěvků: 86
  • Karma: +10/-0
  • Pohlaví: Ženské
    • Zobrazit profil
Seriál: Tradiční asijské hudební nástroje XIV
« kdy: 20. Květen 2017 - 00:42:42 »
Se 14. dílem se vrátím na mongolské pláně, které rozeznívá nejen morin khuur ale i různé loutny a o nich bude řeč.
Mongolové si sami vytvořili pár svých nástrojů, ale používají i kazašskou dombra, o které se také zmíním.
Jejich loutny se většinou dělí podle místa původu. Každá oblast má svou specifickou verzi a pro západní svět je popsal už Marco Polo, ale jejich historie je prý 1700 až 2000 let dlouhá.
Hlavními instrumenty je několik verzí tobshuur, dále pak doshupuluur a chanzy.

Tobshuur
z oblasti Vnitřního Mongolska (jinak také tovshur)
Tato verze má podobný vzhled jako housle morin khuur (díl II), na jeho výrobu se používají i skoro stejné druhy dřeva, rozdíl je, že tělo nástroje se ke krku zužuje a v rezonančních otvorech, buď má 2 ve tvaru písmene f nebo jen jeden kruhový uprostřed. Vršek hlavy je ale také vyřezávaný do podoby hlavy koně. Krk je bez pražců. Má 2 struny (ze žíní, střev nebo nylonu), na které se často hraje trsátkem. Velikost nástroje je podobná jako venkovní verze morin khuur; tedy 97x21x6 cm.

Tobshuur
ze samotného Mongolska
Této verzi se říká swan-neck-lute, neboť ho zdobí motivy labutí. Podle jedné legendy totiž Mongolové pochází z labutí a tento nástroj tomuto zvířeti zasvětili. Celý nástroj může být jen ze dvou kusů dřeva (převážně cedr). Jeden kus tvoří tělo, druhý pak krk s hlavou. Ta je vyřezávaná do podoby labutě, v zadní části oválnějšího těla se vyřezávají motivy labutích křídel. Tělo je duté a kryje ho kůže (z ovce, kozy nebo velblouda), ve které jsou 2 rezonanční otvory v podobě labutí. Krk je bez pražců a nástroj má také jen 2 struny (ze žíní, střev a nyní i nylonové). Oproti verzi z Vnitřního Mongolska je menší; asi 88x21x8 cm. Používá se v písních tuuli (epické skladby) i magtaal (tradiční každodenní písně).

Tobshuur  
z ruských oblastí Mongolska (také topshuur, khomys)
Oválné tělo této verze je také z jednoho kusu dřeva a kryje ho kůže jako u mongolské verze. V kůži jsou 3 spíše dekorativní otvory. Kůže je na tělo speciálně vázána. Má 2 struny, které na těle podpírá dřevěný můstek. Nástroj měří zhruba 86x19x8 cm.

Doshupuluur
(toshpulur, tochpuluur, dospulur)
Je loutna z oblasti Tuva. Tvar těla je jako u morin khuur. Vyrábí se často ze dřeva borovice nebo modřínu. Tělo kryje kůže z ovcí nebo koz. Na krku můžou být pražce a ladící hlava má podobu koně. Nástroj je ve verzi dvou, tří a čtyř strunné. Nejčastější je tří strunná, která se ladí do C G c. Struny se vyrábí ze žíní a nyní i kovu. Velikost instrumentu je okolo 98x20x7 cm.

Chanzy
(chanzi, tyanzi)
Je loutna z oblasti Tuva. Oproti ostatním jí poznáte podle tvaru těla, které má podobu jablka nebo srdce. Prostředek těla je dutý a krytý kůží z ovce nebo hada. V kůži jsou obvykle 2 rezonanční otvory. Krk (většinou z borovice jako celý nástroj) může i nemusí mít pražce. Ladící hlava má také podobu koně. Chanzy má tři struny ze žíní, dnes i nylonu. Na těle jsou podepřeny dřevěným můstkem. Chanzy se ladí v F c f; F2 C3 F3; D2 A2 C2 nebo C2 G2 C3. Velikost nástroje je 100x36x4 cm.

Dombra
(dombyra, dombira, dombora, v Číně dongbura)
Říká se jí i královna Kazachstánu.
Dombra má prý více jak 2000 letou historii a za jejím vznikem stojí asi národ Saků. Nejdůležitější zpěvy pro ni vytvořili Kimäkové a hrají se dodnes.
Oválné tělo nástroje je ze dvou hlavních částí, předek kapkak a zadek shanak. Přední část je z jednoho kusu dřeva a je v něm jeden malý rezonanční otvor. Zadek tvoří 7- 10 částí slepených k sobě. Dombra má tenký dlouhý krk s pražci i bez nich. Hlava je malá a ladící kolíky vypadají jako u violy. Nástroj má obvykle dvě struny, které podpírá malý dřevěný můstek. Tří strunná verze se používá v oblasti Semipalatinsk. Nástroj se ladí v b e'. Na výrobu se používá různé dřevo jako mahagon, cedr, palisandr a eben. Struny jsou ze střev (často dvouletých ovcí), nylonu i karbonu. Častá velikost je 97x24x15 cm, ale jsou dvě verze, západní a východní. Západní má dlouhý tenký krk a zahrají se na ní 2 oktávy. Východní má krk kratší a zvládne 1,5 oktávy. Dombra byla za dob Sovětů zakazována, nyní je ale opět populární. Nejznámějším hráčem a skladatelem je Akhmei Zhubanov a doporučila bych kazašskou skupinu Ulytau, která kombinuje rock se zvukem houslí a dombra. Nástroj můžete vidět v animé Shirobako a to v 10. díle. Cena slušného nástroje je 30- 50 000 Kč.
Cena mongolských louten je různá, od 4 po 20 000 Kč.
Tyto nástroje se objevují tu a tam ve filmech o mongolských bojovnících nebo kočovnících a na soundtraccích je určitě zaslechnete.
Jinak bych doporučila poslech folkovějších skupin Altai, Yat-Kha, Huun-Huur-Tur, Egschiglen, Altai Khairkhan, Altain Orgil, Khusugtun, Arga Bileg, rockové Hanggai, Ajinai, Haya, Altan Urag nebo metalové skupiny Suld, Tengger Cavalry, Ego Fall a Nine Treasures. V jejich hudbě totiž mongolské loutny uslyšíte. 

https://www.youtube.com/watch?v=zSYHXOms7k4
https://www.youtube.com/watch?v=JkXjatWBvZE
https://www.youtube.com/watch?v=1XuFNG_Oj70
https://www.youtube.com/watch?v=2lnxs_DMUDk


Offline matenrou

  • Moderátor
  • Sledovač
  • ******
  • Příspěvků: 86
  • Karma: +10/-0
  • Pohlaví: Ženské
    • Zobrazit profil
Re:Seriál: Tradiční asijské hudební nástroje XIV
« Odpověď #1 kdy: 20. Květen 2017 - 00:46:41 »
Opět něco navíc.