akichan
napoveda vypnout Akichan patička

Akihabara.cz


Autor Téma: Můj brácha/sestra otaku...  (Přečteno 11485 krát)

0 uživatelů a 2 Hostů prohlíží toto téma.

Offline Benda_11

  • Admin
  • Veterán
  • *******
  • Live a life in RL
Můj brácha/sestra otaku...
« kdy: 02. Listopad 2010 - 21:01:59 »
Jsem jediný v celé rodině, který je otaku. Co tak sleduju anime, tak pořád vidím, jak má kdo jakou Imouto. Každý kdo ke mě zavítá, tak říká, že mám taky dvě pěkné Imouto, ale já jako brácha je pořád vidím jako své ségry a nedokážu říct, co je na tom pravdy. Ale shodne každý, kdo u mě byl, že jsou pěkné. (A hned vzápětí na to: jak já bych ji prz...) Tak nějak jsem žil svůj život 5let v anime a zatím doteď jsem nepotřeboval mít nikoho na blízku s kým bych mohl sdílet své zážitky z anime. Tak bych chtěl tuhle diskuzi rozvést do hlubších míst. Je dobré mít bráchu/ségru taky otaku?

A diskuze má pár pod otázek:
Co jako otaku brácha/sestra říkáte na svoji otaku sestru/bráchu?
Chtěli by jste mít bráchu/ségru otaku? I pokud jste jedináček?
Oba/ě dva/dvě jste otaku sdílíte své pocity/dojmy/zážitky z anime světa? A nebo vám je to na obtíž a nedokážete se shodnout na žádném anime či anime postavě? A nebo často říkáte brácho/ségro našel jsem tohle anime, tak ho zkus sehnat?

By mě totiž zajímalo jestli to je velká výhoda mít ještě někoho takového v rodině? A nebo abych si nic nepřál a zůstal tak jak jsem? Já sám nemůžu zvážit jestli to nese výhody či nevýhody, ale když vidím pár lidí tam venku jak jsou příbuzní a dobře spolu vychází, tak si myslím, že by to nemuselo být tak špatné ještě někoho v rodině stejně takového mít.

Btw: byl bych rád, kdyby se zapojili i ti, kteří mají bráchu/ségru, ale není otaku.
« Poslední změna: 02. Listopad 2010 - 21:42:40 od Benda_11 »

Offline Zíza

  • Bývalá Saichiro
  • Moderátor
  • Veterán
  • ******
  • Odhalený pózer a závislák
Re: Můj brácha/sestra otaku...
« Odpověď #1 kdy: 02. Listopad 2010 - 21:34:18 »
No, já mám ségru, která na anime kouká (má v naší rodině prvenství na Naruta  ;D ), ale jinak já jsem větší blázen, takže si za mnou pokaždé chodí zeptat, na co se má dívat teď. Největší nadšení schytalo mé doporučení One Piece, on tom teď kecáme pořád. Je to v tomhle vlastně ohromná výhoda, protože já jako Varačka prostě v okolí žádného takového člově neznám, takže mít jednoho doma, je super. Někdy je to otravné, někdy zábavné. Vlastně vemte si, je půlnoc, rozrazí se vám dveře a v nich vaše imouto, která celá roztlemená přišla sdělovat zážitky z posledního dílu anime, co viděla, ať je to, co je to. Pokud se nudíte, máte o zábavu postaráno, pokud jste uprostřed dramatického výstupu hlavního hrdiny, tak zařvete "damare" a pošlete ji pryč (slušně řečeno).
Takže má to své pro i proti a u mě rozhodně vyhrává pro, protože mít doma někoho, za kým můžete jít a říct, co jste právě viděli apod., je k nezaplacení. Občas je to i kawaii, když k vám příjde, uplakaná sdělit, že Slamáci se právě rozloučili s Merry...  :)
Doma vám lítají japonská slovíčka, nejlépe nadávky, rodiče už to nemůžou slyšet, ale vy jste šťastný, protože víte, že je tu někdo, kdo rozumí. Občas jsme na tom spolu tak dobře, že si k obědu uděláme onigiri a při jídle se bavíme o anime, popř. dorama nebo o tom, co má imouto zrovna teď kreslit. Ve třinácti letech má sen, že se stane mangakou...  :D
Myslím, že domácnost, kde jsou sourozenci otaku, je hrozně moc hlučná a ujetá. A je to bezvadný prostředí. Asi bych každýmu nějakýho sourozence-otaku přála  ;) (i na hádání; imouto se mnou ve všem souhlasí, což je po chvíli nuda, ale co nadělám, až bude o něco starší, naučí se mít i vlastní názor, a budou peprné diskuze. Na to se těším  ;) ).

Offline Chinako

  • Jup-ky
  • Moderátor
  • Nováček
  • ******
Re: Můj brácha/sestra otaku...
« Odpověď #2 kdy: 03. Listopad 2010 - 15:49:37 »
Jsem si to musela nechat projít hlavou.
Já si všimla, že jsem svým otačením některé i nakazila, ale skutečný otaku z nich je jen jeden. A to zrovna brácha, který mě k tomu přivedl. Jasně že si pamatuju když jsme byli mladší, jak jsme si hráli po celém bytě na Dragon ball. Ještě teď umím docela slušně ka-me-ha-má :D Ale od té doby se dost změnilo. Brácha se mi odstěhoval a přeorientoval. Místo anime teď sleduje spíše lechtivější kousky :D Takže když ho navštívím je naše téma jasné. "Lenka ty máš teda k... . Nezvětšily se ti?" nebo lepší: '' Kdo tě p..... teď?" Nejlepší je taky když na mě zkusí: "Mám super obrázek. Ten se ti bude líbit." A když se kouknu jsou tam obrázky jak z kamasutry. Njn, mým zdrojem je už jen málo kdy :( Ale stejně je sranda ho poslochat. Je taky trochu asociální....takže taky fajn zábava :)
Pak mám ještě mladší ségru, která není otaku, ale kouká na Naruta a miluje Vampire knight. Je to spíš tak že u Vampire knight slintá a vzdychá: "Kaname!"
Ale aby se zajímala to ne :D V podstatě nemá ani přehled, ale je fajn se jednou za čas zasmát u jejího "Kaname!"
Starší ségra na anime úplně prdí. Je studovaná návrhářka, takže její jediný anime kontakt je s oblečením postav. Je pravda že díky ní jsem taky víc všímavější v tomto směru. Nevěřili by jste kolikrát mi už říkala: "Tak to by nešlo ušít." nebo :"To je pěkný.". Pak taky: "V tom se musí blbě chodit." nebo: "V tom se musí hodně potit." Skvělé postřehy :D Slíbila mi třeba ušít cosplay, jenže to by Lenička nesměla odrovnat šicí stroj :D Můj pech :(

Co jako otaku brácha/sestra říkáte na svoji otaku sestru/bráchu?
Je to rozhodně prase!

Chtěli by jste mít bráchu/ségru otaku? I pokud jste jedináček?
Jsem ráda za to co mám. I když to smrdí, prdí a je to chlupaté :D A nemyslím jen bráchu :D
Jinak chtěla bych aby se brácha přeorientovala aspoň jednou za čas zpět a pouštěl mi něco pro "mě" zajímavého :D

Oba/ě dva/dvě jste otaku sdílíte své pocity/dojmy/zážitky z anime světa?
Konverzace na téma anime, které tě v poslední době zaujalo je většinou taková, že mi pustí nejzábavnější scénku z toho co kouká. Ale mě ten žánr většinou moc nenadchne i když se u danné scénky pobavím anime mi přijde třeba moc stupidní na to abych se na něj koukla :D To mu ale neříkám. Hezky řeknu: "Je to konina." :D A pak přijdu na Hádej a to anime tam najdu a mám další uhádlé obrázy. Naopak tento proces nefunguje. Když chce zkopíruje si všechny mé nastrádané kousky na jeden ze svých 6 disků a pak pláchne aniž by svůj účet splatil :D
Naposled mi představil moc zajímavou mangu a fakt se mi líbil i děj, ale já jsem líná číst mangu. Mám radši pohyblivé obrázky. On to ví, já mu to už říkala, ale stejně mi to ukázal.
Mladší ségra maximálně sdílý mé upíří chvilky. JInak ne-e.

A nebo vám je to na obtíž a nedokážete se shodnout na žádném anime či anime postavě?
V tomto směru se nehádáme. Já jsem moc tolerantní a on moc líný :D nebo taky tolerantní? No nevím >_<
Ale zase lepší je to s mladší ségrou. Já do ní většinou jen rýpu. Třeba jednou jak měla jít na odběr krve. Ona to naprosto nesnáší a tak se bála. Stačilo jen nadhodit, že by chudák Kaname umřel hlady a už se hrnula k sestřičce.

A nebo často říkáte brácho/ségro našel jsem tohle anime, tak ho zkus sehnat?
Nikdy :D To neznám..... Jsem zvyklá na udělej si sám.

Pak už jen zbývá podotknout, že japonských výrazů se u nás moc nedočkáte. Prostě jak já nemám paměť na názvy, tak je i pro celou rodinu snad prokletí, že nám moc jazyky nejdou :( Jedinou věc, kterou říkáme moc rádi je ojasumi nasai. A tu jsem je naučila dlouhodobým denním působením :D

Sečteno, podtrženo = nadmíru spokojena

Offline You Say

  • Sledovač
  • **
  • Worshipper of Óðinn.
Re: Můj brácha/sestra otaku...
« Odpověď #3 kdy: 03. Listopad 2010 - 17:59:51 »
Stejně vždy o všem nejraději přemítám sám.
« Poslední změna: 09. Únor 2014 - 14:35:09 od You Say »

Offline Luck Dem

  • Nováček
  • *
Re: Můj brácha/sestra otaku...
« Odpověď #4 kdy: 03. Listopad 2010 - 20:09:44 »
Jsem jedináček, takže už jen tím odpovídám na všechny otázky záporně.  ??? Avšak.... Mám otce, který kouká na anime.  ;D Tak trochu mi i svou druhou povahou vynahrazuje "anime sourozence". Vím, že to není moc obvyklé, ale nedokážete si představit jak jsem šťastný, když zrovna dočtu novou mangu Reborna a běžím za ním s tím, že začal nový Arc a jeho první reakce je, že okamžitě vyhodí nový panel a jde číst na Mangafox  :D Nebo když se ráno vzbudíte ještě se zavřenýma očima, vtrhnete do kuchyně udělat si kafe a první co na vás otec vyvalí je "Kyouraku ukázal Ban-kai".  :D Tyhle situace mi prostě nic nevynahradí.
Jinak si doma japonsky moc hovořit nedovolím. Naposledy jsem mámu učil říct "Arigatou" a když mi na druhý den vyprávěla, že to odpověděla v práci nějakým zákazníkům z Japonska, ve chvíli kdy se jí ptali "Kde je tady WC", jsem se rozhodl raději už mlčet.  ;D Můžu s otcem ohledně anime scény a japonska pokecat očemkoliv, to ano, ale tahat ho k nějakým novým anime mimo KHR, Bleache a Naruta už je trochu složitější. Ale musím uznat, že jinak rodiče moji "otaku stránku" celkem dobře respektují. Dokonce jsme jako celá rodina strávili týden u telky při sledováním Soul Eatera, což už je teda něco. Výsledná odpověď mámy mě pak trochu zarazila, ale od té doby... když mi vtrhne do pokoje a vidí, že zas koukám na anime, už nepronáší věty typu "Co to je za pohádku?". Takže je hlavní, že i bez sourozenců je o anime s kým pokecat  ;)

Offline Benda_11

  • Admin
  • Veterán
  • *******
  • Live a life in RL
Re: Můj brácha/sestra otaku...
« Odpověď #5 kdy: 03. Listopad 2010 - 20:23:15 »
Koukám samé chápavé bratry a sestry či dokonce celá rodina. U mě je to přesně obráceně. Nejmenší ségra maximálně viděla krtečka a včelku máju a to je vše. Druhá mladší ségra ta po mě chce jenom ghibliovky s ničím jiným ať za ní nechodím. Takže jsem ji nasypal "pohádky" a byla spokojená, nejvíce se ji líbila Monnoke-hime. Ale pokud přijde řeč na jiné anime, tak je moje druhá ségra stejná jako rodiče, posměšky typu co ty tvoje "Pokémonky" a když už mě chtějí uzemnit, tak pronesou legendární větu: "Kdy už si konečně seženeš reálnou kočku a ne tu kreslenou.". Ale to bylo asi tak před třemi roky jak na běžícím pásu, teď už mám trochu respekt u rodičů s anime, ale pořád se na mě dívají, takovým divným vzhledem. A když mě chtějí odpálkovat nebo poškádlit tak zase začnou hrát stejnou písničku.

Chápavější je babička, jenomže hold, to zná asi každej. Člověk tam přijde druhý den a začne se vás vyptávat na to samé co předevčírem, tak ji zdvořile odpovíte, co to všechno je, jak to funguje a vypadá atp. Mno a ve finále, když už ji to vysvětlujete po více než 105té, tak vám z toho taky teče mozek skrze uši.

Takže mě nic jiného nezbývá, než hodně komunikovat s lidmi po icq, irc či různých fórech, což mě trochu vynahrazuje toho sourozence otaku. A jednou za čas pak uspořádám lokální sraz otaku z okolí. Ale asi je fajn mít někoho takového nablízku přímo po ruce.

Offline finrod

  • Nováček
  • *
Re: Můj brácha/sestra otaku...
« Odpověď #6 kdy: 03. Listopad 2010 - 20:50:25 »
to s těma pokémonama je skoro všude stejný, bych řek. teď už ani nikomu neřikam, že koukam na anime nebo čtu mangu. většina nevěděla, co si pod tim má představit, a když sem se to pokusil vysvětlit, tak sem byl v lepším případě za pokémona, v horším za blázna. rodiče většinou řikaj něco ve smyslu "japonský blbosti", ale vyloženě si mě kvůli tomu nedobíraj. se ségrou sem dokonce koukal na jeden díl samurai champloo, pač chtěla vědět, čemu se v pokoji po nocích tak směju, ale to je od ní asi tak všechno. když chci s někym o anime/manze pokecat, tak mam dva kámoše, který sou v tom se mnou, nebo zalezu na nějaký to fórko.

Offline Zíza

  • Bývalá Saichiro
  • Moderátor
  • Veterán
  • ******
  • Odhalený pózer a závislák
Re: Můj brácha/sestra otaku...
« Odpověď #7 kdy: 03. Listopad 2010 - 21:12:25 »
Koukám, že s těma pokémonama je to všude stejný... akorát u nás už se to posunulo na další level: "Už zase sleduješ toho přiblblýho Naruta?"  ;D

Offline You Say

  • Sledovač
  • **
  • Worshipper of Óðinn.
Re: Můj brácha/sestra otaku...
« Odpověď #8 kdy: 03. Listopad 2010 - 21:24:51 »
Aby nedocházelo k nedorozuměním stačí říct, že čteš japonské komiksy. Je to jednoduché a každý pochopí.
« Poslední změna: 09. Únor 2014 - 14:38:54 od You Say »

Offline Stenli

  • Nováček
  • *
Re: Můj brácha/sestra otaku...
« Odpověď #9 kdy: 04. Listopad 2010 - 02:35:32 »
Tak u nás v rodině je na anime docela pozitivní pohled, taky na to hodně rodinních příslušníků kouká, i když tomu ještě tak před půl rokem nebylo.
Prvně s tím začal bratranec (stejně starý jak já) který sledoval Dragon Ball, což bylo v době kdy jsem znal jen Pokémony, teďka ho hodně baví bojovky takže ho pořád zásobuji, sice na to nekouká tak aktivně, ale když něco konečně dokouká tak si o tom spolu rádi pokecáme a rozebereme, a hurá na další titul. Pak mám ještě jednoho mladšího bratrance (12), ale ten se mu zatím jen dívá sem tam přes rameno, uvidíme co z něho bude časem.
Pak je tu máti která se taky ráda podívá na nějaký kousek, akorát nemá moc ráda seriály, takže si s ní většinou pouštím jen filmy, ale ze seriálů viděla už třeba Higurashiho (který se jí hodně líbil) nebo třeba Death Note (u kterého zase prohlásila že kdybych se na to nedíval s ní, tak už by asi některé ty věci nepobrala). Nevlastní otec taky na něco koukne, ale musí to být s českým dabingem, jinak nemá zájem. A konečně k tématu, mladší brácha (18), ještě půl roku zpátky se mi smál jak se můžu čumět na nějaký japonský pohádky, a teď za mnou kolikrát přijde ať mu něco nahraju na disk. Sice toho zatím moc neviděl a zatím to ani tak fanaticky nesleduje jak já, ale začíná se "lepšit". A je to fajn mít někoho poblíž s kým se dá probrat to co jsem už viděl kdysy dávno a zavzpomínat co všechno v daném kousku bylo (zatím mu dávám  jen to co jsem už viděl a mám prověřeno). Akorát musím říct že už asi 4 roky poslouchá J-pop, to jsem se mu zase já tehda smál jak může poslouchat jakýsi japonský kraviny, no a teď už v tom jedu taky, lidi se fakt časem mění.
Pak mám ještě nevlastního mladšího bráchu (15) a sestru (10), kteří se mnou nebydlí. Brácha začal sledovat anime tak teprve před 3 měsícama, ale jede v tom dost aktivně, někdy spolu po telefomu kecáme i hodinu o tom co jsme viděly, co se chystáme koukat a co nás třeba nasralo. Sestřička zatím o anime nejeví žádný zájem, ale lidi se mění že? :D
A teď tak 14 dní zpět jsem zjistil, že se už rok na anime dívá i moje mladší sestřenice (20).
Takže u nás je anime docela rozšířené a je vždycky s kým o čem pokecat. Sice ze začátku měly všichni taky takové ty posměšky, otec na mě vždycky dělal hačačučičou a podobný hovadiny, babička mi zase pořád říká jen abych si domů nedovedl japonku, a tata mi zase říká: "blbec co učí svého bráchu japonský slovíčka". Ale se svojí rodinou jsem spokojen, velice.

A jen tak bokem, v práci jsem jednoho známýho převedl z porna na hentai, takže je co rozebírat aj během dlouhých nudných směn :D

Offline Dahaka

  • Nováček
  • *
Re: Můj brácha/sestra otaku...
« Odpověď #10 kdy: 04. Listopad 2010 - 08:54:13 »
Tak já jsem takříkajíc taky skoro jedináček. Sestra je starší o 12 let (35) a už má svou rodinu a děti, takže už se nepočítá. U nás doma se o anime nikdo nezajímá, rodiče to ani nijak nekomentují, je jim celkem ukradené na co koukám. Nikdy neměli proslovy typu o pokémonech. A jsem za to docela ráda. Anime už sleduju tři roky a už si vcelku zvykli, že jezdím ráda na animefesty, ale berou to jako normální filmový festival kreslených filmů. Neberou to jako pohádky, ani jako porno, prostě respektují mojí vášeň. Jinak mou existenci neberou v potaz. Je to asi tak že já mám svůj svět anime, ve kterém si žiju a jsem spokojená.
Takže mám svatý klid, můžu koukat na co chci, kdy chci. Popravdě mi to ani nechybí, mít si v rodině s někým o tom pokecat, vynahrazuju si to lidma na netu. Už jsem si asi na tohle zvykla. Rodiče s tím je zbytečné otravovat.
Občas mi taky uteče nějaké japonské slůvko, ale to na mě matka kouká jak kdybych spadla z marsu, takže se to snažím omezovat.

Zajímavé je, že když jsem v květnu přijela z Animefestu a přivezla si krásné anime placky (Kuroshitsuji), neteře (13,15let) se na ně vrhnuly a hned: "Jé to je krásný, kdo to je"? Nemají ani potuchy, že anime existuje, možná tak slyšeli od kamarádů o Narutovi, ale obrázky co jsem jim ukazovala se jim líbili, dokonce ho má jedna neteř na ploše svého noťasu. Nesnažím se je přivést do otaku světa, pokud kdy budou mít zájem, poradí si nebo přijdou a já jim ráda poradím a něco jim obětuju. Zatím zájem neprojevili a myslím že to tak i zůstane.

Naděje vždy umírá poslední, protože ti co v ní věřili jsou dávno mrtví.

Offline Electra

  • Nováček
  • *
Re: Můj brácha/sestra otaku...
« Odpověď #11 kdy: 05. Listopad 2010 - 00:38:03 »
Tak já jsem se nakazila od bráchy. Nebejt jeho tak vůbec nevim, že něco takového existuje. Krom už několikrát zmiňovaných Pokémonů ;D
Teď jsem v tom větší magor než on. Jupííí. Sem strašně ráda, že v tom nakonec jedem oba, si můžem pokecat o anime. Já už stejně bez toho nemůžu ani existovat ;D Ono  vůbec nikdo netuší v mém okolí co to je anime a manga. Se mě ptaj co to jako je? ???
 
« Poslední změna: 05. Listopad 2010 - 00:44:52 od Electra »

Offline Sigmar

  • Poznej svět a svět možná pozná i tebe...
  • Sledovač
  • **
Re:Můj brácha/sestra otaku...
« Odpověď #12 kdy: 08. Únor 2014 - 21:59:28 »
Tak u mě v rodině.. Sem si hold vše musel vychovat sám.. Dalo mi to teda práci ale nakonec Nestvoříš stroj k obrazu svému. Tak proč to nezkusit se sourozenci. Jelikož jsem takový ten střed sestra o 5 let starší a bratr o 8 let mladší dal jsem se tou snadnější cestou. Co je mladé je dosti ještě ohebné a vůči novým věcem ještě nezatvrzelé.

Neřeknu že bych hned od malička přikoval bratra k monitoru a stylem vymívání mozků to do něj lil po Gb..
Začalo to celkovou úpravou fantasy a scifi knihamy. Pro větší obrazutvornost a podebné smýšlení mému mozku.
K tomu přičíst hodiny strávené v coop režimu u her. A základní kámen pro cestu k anime ani nemusel být položen.
Pak už stačilo jen při sledování Blood+ ke kterému jsem ho přizval vysvětlit tak tohle je anime. A ne s dabingem se to nesleduje. ;)
No a od té doby uběhlo už hodně let bratr toho mánasledováno skoro stejně jak já a furt je o čem povídat.. když sme bydleli ještě spolu.. tak to nonstop debata anime/hry/knihy až máti šílela že se nemůže zapojit. na tu také došlo Lelouch si ji podmanil a sem tam ji něco rád dohodím. Ale spíš je to ten knižní typ takže mangu do tabletu. Ale aspoň ví  o čem se bavíme když se sejdem jako rodina a kuchtím něco japonského a bavíme se třeba v čem to bylo apod. A jelikož sme celá rodina zapálení fantasy čtenáři tak není nikdy ticho.

To sem ale odbočil od tématu když se vrátím k sestře tak té jsem pár anime pustil líbilo se jí to ale že by tím byla nějak moc unešená se říci nedalo.
Ale jak já ji říkám když chce prudit nevíš co je dobré..  Takže ta ví vo co prostě gou ale do našeho světa co máme s bratrem ji to porstě nevtáhlo..

No a pokud de o sdílení poznatků a požitků a vůbec...  Tak typově sme trošku odlišní já třeba preferuji Gintamu a bratr One Piece. žánrově jelikož sme oba chlapi se nejvíc prolínáme v ecchi hentai apod. takže si můžem skoro dokončovat myšlenky stačí jen říct díl nebo název anime postavy nebo podobně. Třeba naposledy při Blood Lad které mě bratr doporučil mi nastínil jedno překvápko a když Staz začasl s Ka Me.. tak sem málem brečel smíchy při vzpomínce jak mi to ukazoval.. ;) A jelikož teď žijeme každej jinde tak když se potkáme to stojí zato. vždy na nás lidi koukaj a těžce nechápou.

Jo sem strašně rád že mám bratra se kterým si můžu pokecat o všem Ve štatlu mám totiž málo známých kteří by se Anime Doramě či Manze nějak moc věnovali.

No toď vš k tomuto mrtvému tématu.. ;)

Offline Chikate

  • Sledovač
  • **
Re:Můj brácha/sestra otaku...
« Odpověď #13 kdy: 09. Únor 2014 - 12:33:45 »
Dobře že se toto téma oživilo, jinak bych si ho ani nevšiml.  ;D

Myslím si, že záleží hodně na věku, já kdybych zasvětil svou sestru (23) tak by to nedopadlo dobře.

Určitě bych chtěl sestru, která by byla stejně (nebo skoro stejně) stará jako já. Mno, mohl jsem mít dvojče-sestru ale nějak to nevyšlo >.> Vsadím se, že kdybych někoho takovýho měl, tak se z toho rodiče zblázní jak by jsme mluvili jen o anime atp.  ;D

Jinak u nás v rodině se anime bere docela s rezervou. Jsem tu sám otaku a často když mě máma vidí koukat se na anime tak řekne něco jako "Už zas koukáš na ty ťongy?" Dřív si myslela, že se koukám na pohádky, než jsem ji to vysvětlil a taky párkrát vlítla do pokoje v zajímavém momentu, např. když Haruhi masírovala Mikuru-chan prsa nebo když Amakusu Shino ze Seitokai Yakuindomo ojížděl jelen, nevím jestli si toho jen nevšimla, ale nic neříkala. Tátovi to je jedno, dalo by se říct, že mě v tom i trochu podporuje a neodsuzuje to.

Ale myslím, že není nic těžkýho si svou "nee~" nebo "onee~" sehnat. Máme tu výhodu, že otaku jsou v celku moc milá komunita a když se zakecáte s nějakou moc pěknou cosplayerkou, který jsou často i moc milé, tak je velká šance, že jste na svou imouto narazili. A když ne, máte aspoň moc dobrou kamarádku. Mě se poštěstilo oboje  :D

Každej by měl být rád za to, co má. Někdo má otaku sester tolik, že mu je z toho blbě. Někdo by jich pár chtěl. Všechno má svý výhody.

Offline Thorr

  • Pryč s Cenzurou!!!
  • Moderátor
  • Starý kořen
  • ******
  • Hrdý člen, Chika-translations.
Re:Můj brácha/sestra otaku...
« Odpověď #14 kdy: 09. Únor 2014 - 14:37:19 »
Já mám dva bratry a jeden o tom nechce slyšet, že jsou to blbosti a druhý, tak tomu se vše japonské, či samotní Japonci tak hnusí,  že se s tím mladším bratrem jen hádáme a jsme oba rádi, když se nescházíme... ;D
Takže budu muset někoho z Vás adoptovat, abych měl bratra, či ségru anime otaku.
Chjoo... nechce být mnou někdo adoptován? 8)
All Hail Chika!